Základem podlahy je několik centimetrů hlíny - hrubá vrstva. Podrobnosti jsou sepsané v článku Hliněná podlaha. Na hrubou vrstvu jsme pokládali vrstvu vyrovnávací a to co nejvíce do roviny. Materiál již klasicky jíl, písek a voda s přidaným jemnějším štěrkem. Výjimečně se objevila i místa, kde jsme hrubou vrstvu museli snížit - veranda.Na uschlou vyrovnávací vrstvu jsme nejprve naskládali kameny. Jsou použity řezané čedičové sloupky. Řezané na dlaždice jsme je již koupili v lomu stejně jako sloupky, které nám lemují vnitřní záhon. Vzhledem k nepravidelným tvarům dlaždic to nebyla záležitost na pět minut - dlaždice jsme skládali tak, aby mezi nimi byly rovnoměrné mezery, případně velké mezery v rohách dorovnali malými kousky, které jsme dořezávali. Naskládané puzzle jsme poté přilepovali. J ... Číst dál

A je to! Zvládli jsme finální omítky! I když jen v půlce baráčku. Vzhledem k tomu, že tak trochu nestíháme a zároveň jsme si postavili až moc veliký dům, rozhodli jsme se nejprve dokončit jen polovinu zemělodě. Příprava V hrubých omítkách byly praskliny. Díky konzultaci s předním českým odborníkem na hliněné omítky jsme mohli tyto rány na zdech bez problkému zacelit a nezkazili jsme ani finální akci :). Nejprve jsme praskliny vyškrábali. Pak proběhlo zacelení prasklin tekutější maltou z jílu a písku. Po uschnutí bylo vše připraveno. Ano, takto to vypadá jako akce na hodinu, ale to je jen klam.. Materiál Již tradičně jsme použili místní červený jíl, který tentokrát prošel rozdcením na prach, aby v omítce nebyly hrudky a aby se co nejpohodlněji míchalo. Přidali jsme jemný přesátý pís ... Číst dál

Výroba Na cihličky používáme stejný materiál jako na hrubé omítky, tzn. jílovou hlínu, slámu, vodu. Čím je to méně tuhé, tím lépe. Tzn. spíše více vody a slámy, ale aby to stále ještě lepilo. My používá téměř čistý jíl, kterého máme na pozemku dostatek. Je lepší mít pak jíl rozmočený až rozpuštěný, lépe se pak promíchá se slámou. Když budete míchat s hrudkama jílu, půjde to hůře a více se člověk nadře. Tyto tři ingredience tedy smícháme v nádobě, nejlépe rozšlapat. Dále plníme do forem. Vyrobili jsme formy v rozměru o něco větších než jsou klasické pálené cihly a ještě malou formu, která je třetinová. Pak nastává fáze vysušení - na slunci a občas je dobré je otočit. Vysušení v létě v parnu trvalo tak 2 dny, jak se blíží podzim, tak to chce více dní. zálěží samozřejmě na počasí. Schnutí ... Číst dál

Můžeme být jakkoli alternativní, ale dveře teda chceme. Tak jsme si je vyrobili. Z bukových fošen. Masivní. Těžké. Velmi těžké. Padlo hodně návrhů, jaký by mohly mít design, tak jsme vybrali dva. První jsou se třemi skleněnými otvory, jemnějších rysů, kde lišty okolo skel jsou zkosené, aby působili méně masivně. Lišty pak zvýrazňují nerezové šrouby pro jejich přichycení.Druhé dveře jsou na pohled plnější, mají pouze jedno sklo v hodní části, dolní část je vyplněna svislými bukovými prkny zaklesnutými do sebe. Zasklívací lišta je pak na těchto dveří plná, takže dveře působí ještě masivněji. Váží okolo 60 kg.Okolo vstupních otvorů je umístěný borovicový trám, na které je shora posazené okno a z boku jsou na něj zavěšené dveře na pantech. Pro zavírání je pak na tento rám ještě umíst ... Číst dál

Všechno hezky dřevěné a pokud možno vyráběné doma. Tak je to i s našimi rámy na okna. Jsou vyrobeny z borovicových okenních trámků. Bylo zapotřebí je opracovat: nařezat na správnou délku, udělat zářezy na slepení jednotlivých dílů a slepit dohromady. Velká přední okna do skleníku mají +/- 2,5x2m a jsou v polovině přepůlená příčkou, aby nebyla tak velká plocha skel. Vedle dveří jsou pak mini okna, nade dveřmi jedno rozpůlené okno a na bocích do skleníku je připevněno ještě jedno rozpůlené. Původně měly být okna ještě na bocích do místností, ale bohužel by se nám tam nevešly zasklívací lišty, takže nakonec budou tyto otvory zaplněny konopným betonem.Jako zasklívací lišty jsme opracovali modřínová prkna. Odkůrovat, zahoblovat, nařezat, uhladit a naměřit na místo. Poslední zmiňovaná ... Číst dál

S ostrovním domeček chceme mít i soběstačnost potravinovou. Kde jinde začít než u zeleninových záhonů, konkrétně permakulturních. Začali jsme tedy vyrábět vyvýšené záhonky, které jsme si umístili přímo před báráček, abychom měli zdroj co nejblíže. K dispozici u nás byly dvě traktorové pneumatiky, tak jsme si řekli proč je nevyužít. Každá má obdobný obsah: Na dno byly položeny tlustší klacky, dále shrabaný biologický materiíl, drobné klacíky či odřezky kůry stromů, sláma, stará hlína z rušených květináčů, posekaná tráva, zbytky z výroby jíchy, uleželá výživna hlína. Před navrstvením uleželé zeminy jsme celou masu prolili naředěnou jíchou. Po navrstvení výživné půdy jsme do každého záhonu nalili minimálně 60l vody než začala voda vytékat.Zeminu jsme postupně ještě trochu dosypávali. No a pak ... Číst dál

Chceme být energeticky soběstační, vodou nevyjímaje. Vodu do domácnosti chceme sbírat ze střechy, jejíž plocha je 153m2. Máme napočítáno, že tato plocha střechy by v nejsušším roce za posledních 10let mohla stačit. Máme ještě k dispozici sbíranou vodu z přístřešku u konteineru - na to používáme staré vany a použité kubíkové nádrže.Nádrž na vodu jsme sháněli poměrně dlouho. Z počátku jsme nacházeli samé drahé, nakonec jsme objednali nádrž z Německa za přijatelnější cenu o objemu 7,5m3. Je to typ nádrže, která je litá do formy, je z plastu a hlavně se nemusí podbetonovávat. Aby byla celá zasypaná pod zemí a nepřišli jsme mírný svah linoucí se od zemělodě, museli jsme nechat vybagrovat kus zeminy. Při té příležitosti se sneslo pár kapek deště a celá díra připravená na položení nádrže se nám ú ... Číst dál