Vyvýšené záhony před skleníkem

Dne: 17.3.2017, #: Permakultura, By Jarcik

S ostrovním domeček chceme mít i soběstačnost potravinovou. Kde jinde začít než u zeleninových záhonů, konkrétně permakulturních. Začali jsme tedy vyrábět vyvýšené záhonky, které jsme si umístili přímo před báráček, abychom měli zdroj co nejblíže. K dispozici u nás byly dvě traktorové pneumatiky, tak jsme si řekli proč je nevyužít. Každá má obdobný obsah: Na dno byly položeny tlustší klacky, dále shrabaný biologický materiíl, drobné klacíky či odřezky kůry stromů, sláma, stará hlína z rušených květináčů, posekaná tráva, zbytky z výroby jíchy, uleželá výživna hlína. Před navrstvením uleželé zeminy jsme celou masu prolili naředěnou jíchou. Po navrstvení výživné půdy jsme do každého záhonu nalili minimálně 60l vody než začala voda vytékat.

Zeminu jsme postupně ještě trochu dosypávali. No a pak přišlo osazování. Jeden záhonek byl zvolen jako bylinkový - trvalý, kam jsme zasadili i semínka na vyzkoušení. Druhý byl čistě zeleninový - pórek, květák, prokolice, celer, uprostřed vytrvalá stonková cibule. Bohužel jsem oba záhonky trochu předimenzovala, co se týče osazení, takže v plném rozkvětu se např.bylinky úplně ztrácely (např. tymián téměř nedostal šanci). Chtěla jsem i okurky, které jsem zasadila na kraj bylinkového záhonku s takovou myšlenkou, že se budou plazit dolů a po zemi. Byl to sice pěkný nápad, ale okurky se chtěly plazit spíše rovně po záhonku a i když jsem je neustále směřovala dolů, tak se stáčeli stále nahoru. Takže příště už takhle ne :). Samozřejmě co bych to byla za člověka, kdybych nezkusila melouny - vyrostly mi 3 minikuličky a jeden meloun do dlaně, který zčervenal jen z poloviny. Příště melouny ve  skleníku, jednoznačně..

Záhonky jsou nyní již rok v provozu a zatím nemám negativnější zkušenost - nutno jen doplnit hlínu. Do zeleninového jsme letos nasypali piliny (ne úplně ty nejjemnější), tak uvidíme, co to udělá. Vytrvalá stonková cibulka vytrvala v pořádku, dokonce i na podzim přesazený divoký salátek se nevzdal a již vykukuje z podpilin. Letos pravděpodobně lépe dodržím vzdálenost jednotlivých rostlinek. Zajímavé bylo, že pórek nechtěl moc růst, dokud měl okolo sebe další zeleninku, ale když jsme ji sklidili, pórek začal hodně rychle nabývat na síle a na podzim byl již v hodně bujné podobě. Takové se v obchodech neseženou :). Také měly opravdu silné aroma, ještě nyní leží nějaký sáček nakrájeného pórku v mrazáku a čeká na zpracování.

Mám po letošní zimě dojem, že bez mrazáku asi v soběstačném baráčku nebudeme. Jedna si dcera oblíbila domací zmrzlinu z rozmixovaného ovoce a za druhé ty zásoby na zimu v podobě zmraženého pokladu jsou super.

Sběr vody ze střechy a nádrž na vodu

Dne: 5.1.2017, #: Stavba, By Jarcik

Chceme být energeticky soběstační, vodou nevyjímaje. Vodu do domácnosti chceme sbírat ze střechy, jejíž plocha je 153m2. Máme napočítáno, že tato plocha střechy by v nejsušším roce za posledních 10let mohla stačit. Máme ještě k dispozici sbíranou vodu z přístřešku u konteineru - na to používáme staré vany a použité kubíkové nádrže.

Nádrž na vodu jsme sháněli poměrně dlouho. Z počátku jsme nacházeli samé drahé, nakonec jsme objednali nádrž z Německa za přijatelnější cenu o objemu 7,5m3. Je to typ nádrže, která je litá do formy, je z plastu a hlavně se nemusí podbetonovávat. Aby byla celá zasypaná pod zemí a nepřišli jsme mírný svah linoucí se od zemělodě, museli jsme nechat vybagrovat kus zeminy. Při té příležitosti se sneslo pár kapek deště a celá díra připravená na položení nádrže se nám úplně zaplnila (co si budeme namlouvat, největší radost z toho měla naše Angelka, která měla skvělé koupaliště). Přišel tedy na řadu bagr a vyndával vodu ven. Do této jámy byl poté nasypán písek, na který byla nádrž položena bagrem :). Ano, doprava nám náklad nechala ležet u vjezdu. Následně musela být nádrž naplně vodou a zasypána. Na to jsme samozřejmě mysleli předem a preventivně jsme sháněli, kde se dá sehnat dovoz pitné vody pro případ, že zrovna nebude pršet. Takový dovoz možný je i s dopravou, sehnali u vodovodů a kanalizací, nicméně není to levná záležitost. Bylo tedy štěstí, že napršelo. Nicméně i toto nebyla optimální situace, protože se měla nádrž nejprve zaplnit z poloviny, pak do poloviny zasypat a pak zbytek. Nám se nádoba rovnou přeplnila a to najednou, takže neproběhlo žádné mezizasypání a nádrž se celá naklonila. Ne nijak brutálně, přibližně o nějakých 5°. Tím jsme přišli o možné malé množství vody.

No a následně jsme začali zasypávat. Nejprve jsme mazlavým jílem vypodložili nakloněnou stranu, pak se činil bagr. U střechy to byl trochu problém, protože se lžíce bagru dostávala moc blízko okapu, takže jsme si to ke zdi za nádrží museli naházet sami.

Na napojení okapu jsme použili KG trubky odpovídajících velikostí, takový trochu šnek :). Abychom měli přichystaný přívod trubek do zemělodi, natáhli jsme před zasypáním ochrannou drenážní trubku s hadicí mezi ústí nádrže a jedním větracím otvorem, který vede do technické místnosti, aby bylo vše připraveno.

Co říct na závěr - nádrž je stále plná, jen čekáme, až doma pustíme kohoutek, ze kterého poteče voda. A co teprve ta otevřená sprcha, na kterou se chystáme - žádný sprchový kout, jen otevřený prostor.

Konopná zeď pod střechou

Dne: 2.1.2017, #: Stavba, By Jarcik

Když jsme dávali kulaté trámy na dřevěný trám položený na betonový věnec, vznikly mezi jednotlivými trámy mezery, které bylo nutné zaplnit. Dlouho jsme vybírali způsob a materiál výplně. Nakonec byl vybrán konopný beton, který se používá na zdi. Ten má hned několik výhod: nelezou do nich brouci a plísně, je prodyšný pro vodí páry a dobře izoluje.

Nejprve jsme museli postavit bednění okolo trámů - z venku jsou konce trámů obaleny celé, dovnitř je vrstva +/- 30cm. Dřevěné bednění okolo kulatin je celkem vtipná věc (jak by řekl Marcel, dost opičácká), ale směs je sypká, takže forma musela držet tvar.

Jak pracovat s hempcrete jsme se první den učili od odborníka, další den již na vlastní pěst. Materiál jsme měli také objednaný, takže stašilo JEN namíchat přísady a upěchovat. Zmiňované přísady jsou: konopné pazdeří, vápno a voda. Vznikla tedy sypká směs, která se do forem musela nabouchat co nejtěsněji. Plnění forem jsme dělali 2 dny. Další den jsme chystali omítku, kterou jsme dávali ještě na vlhkou zeď, aby se lépe zasákla do hlobky konopného betonu - směs vápna a písku, aby se hmota slepila a byla pevnější a odolnější vůči vnějším vlivům. Dále byl povrch ještě natřen vápnem, ale na tento postup již nebylo vhodné venkovní počasí a tak se nám omítka na některých místech začala loupat - na opravu bude čekat zeď až do jara.

Nejprve jsem moc nevěřila tomu, že tak sypká hmota bude držet pevně jako zeď, ale byla jsem opravdu překvapena. Jak začal beton postupně usychat, bylo možné nahmatat zpevnění. Hotový výrobek ani nesmrdí, takže závan z materiálu nehrozí (ano, jsme v otevřeném prostoru, ale uvnitř zemělodi je celkem stabilně a ani zevnitř není nic cítit).

Aktuálně má konopná zeď 30cm, zevnitř budeme ještě v budoucnu 10cm přidávat a to stropního typu, který více izoluje.

Příprava záhonku uvnitř zemělodě

Dne: 31.12.2016, #: Stavba, By Jarcik

Část zemělodi, na kterou se těším nejvíce - záhonek na rostlinky! Podél okny mezi dveřmi jsme průběžně vykopli díru o rozměrech 0,6x10m. Vykoupanou hlínu jsme ihned repoužívali dále, takže jsme přímo necílili na kopání zánonku. Materiál v zemi byl místama dost tvrdý, takže kopání nešlo hladce v celé délce. Díra v zemi na záhonek je pár centimetrů od pneumatikové podezdívky pod okny, takže záhonek nad úrovní podlahy bude trochu širší. Pneumatiky ve zdi pod okny jsme důkladně otloukli hřebíky a naházeli betonem. Stěna potřebuje být pevná a odolná proti vodě, proto betonoový nához, který jsme později zahladili cementovou "kašičkou", abychom zmenšili možnost protrhnutí záhonkové folie.

Jako ohraničení jsme použili čedičové kameny. Původně jsme chtěli kupovat půl metrové kameny, nicméně v dole jsme sehnali metrové. Jeden kámen váží tak 250-300kg, což je trochu těžká váha na nošení ve dvou. Od kamaráda jsme si vypůjčili vozík, na kterém jsme kameny po jednom převáželi. Nicméně i dostat kámen z naložené palety na vozík byl extra heavy úkol. Používali jsme kulaté kůly, které nám zbyly ze stavby plotu a také zvedání pomocí cihlových komínků. Nastěhovali jsme všechny kameny dovnitř do zemělodi skrze rampu - protože přece do zemělodi musíme mít pořádně velký schod :D. Na délku záhonku máme kamenů 8, na bocích 2. Nesedí na sebe úplně přesně, ale nijak jsme je neupravovali. Mezery mezi kameny jsme zapatlali trochu betonem, navrch přijde lepší a vzhlednější úprava. Na výšku byly kameny nižší, než jsme potřebovali, takže jsme je museli něčím podložit. Nakonec pod kameny skončili komínky 2-3 cihel na krajích a uprostřed pod kamenem. Místo mezi cihlami jsme vyplnili mokrou směsí písku, hlíny a jílu - celkem nerozbitné.

Tyto tmavé čedičové kameny budou mít účel nahřívací - od sluníčka by měli do sebe nasát teplo, které budou uvolňovat postupně, takže to bude skvělé sezení po nocích :). Podlaha ve skleníku bude taktéž z čedičových kamenů - naštípaných, takže bude hřát od slunce také. Některé kameny jsou otočeny tak, aby nahoře byla rovná hrana, například na sezení nebo položení květináčů s dalšími roslinkami. Aktuálním používáním zjišťujeme, že by kamenů s rovnou hranou nahoře mohlo být více, ale uvidí se až s používáním ve fungující zemělodi.

Záhonek je udělaný se sklonem a na nižším konci je vykopaná hlubší díra, do které přijde čerpadlo na vyčerpání přefiltrované vody od rostlinek.

Co se týče budoucí práce na záhonku, tak je nutné ještě zahladit hliněné stěny, natáhnout geotextilii a EPDM fólií, nasypat velké a jemné kamínky. Vložit trubky, kterými do záhonku poteče voda a "žížalí krabice", kde žížali budou filtrovat vpouštěnou vodu. Na kamínky pak přijde písek a hlína. A Samozřejmě rostlinky. Samozřejmostí (!!) je banánovník (možná protlačím dva....), pk také fíkovník, bylinky, citronová tráva a tak dále..

P.S.: Jelikož nám zbyly 2 kameny (a samozřejmě ty největší), tak jsme je zase později stěhovali ven. Nic moc. Už se těším, až je zase budeme stěhovat dovnitř, protože se tam na ně najde parádní využití.

P.P.S.: Jeden z přebytečných čedičů přijde na raketová kamna, sháníme odvážlivce, kteří nám je tam pomůžou dostat ;).

Klimatizace v zemělodi

Dne: 27.12.2016, #: Stavba, By Jarcik

I v zemělodi budeme mít klimatizaci, nebude ale závislá na elektrické energii. Principem bude ochalzování vzduchu skrze trubky a chladící věž.

S větráním jsme museli počítat již při bouchání pneumatik a to konkrétně u 4.vrstvy, kde jsme nechali místo ve zdi pro každou místnost. Klimatizaci jsme začali instalovat pře zakopávání zemělodi ze zadu. Zadní stěna musela být již z části zahrabaná, neboť trubky jsme pokládali v určité výši. Použili jsme kanalizační KG trubky. Z každé místnosti vede jedna tenká trubka (150mm) do společné trubky (300mm), která vede podél zadní stěny a to 20cm od ní.

Nasazovat ty velké trubky na sebe byla opravdu legrace - vůbec to nešlo. Vyzkoušeli jsme mnoho metod - výtažkem např. více mýdla, zapřít se zádama proti sobě, rukama proti sobě, o zem, popruhy s ráčnama. Posedně zmiňovaná možnost nakonec vyhrála. Upřímně, chvílemi jsem měla opravdu chuť to vzdát a větrání nemít. Větší pohoda bylo čištění trubek. Nejdelší díly měly 5m, takže Angelka se pěkně povozila na klouzačce :). Nicméně když se podívám zpětně, tak čiště ní nemělo moc smysl, protože jak nyní trubky leží, jsou šíleně zaprášeně.

Větrací potrubí ústí do chladící věže. Její princip je následovný: věž je vysoká a široká, takže když do něj vzduch proudí, jak jej klimatizace nasává, sestupuje dolů, ale velmi pomalu, takže se stačí dostatečně ochladit a do místností pak již proudí chladný vánek. Nad okny earthshipy budou větrací okénka, která napomůžou proudění vzduchu při větrání. V každé místnosti pak bude potřeba jen otevřít otvor na větrání ve zdi a klimatizace jede.

Vnitřní hliněné omítky

Dne: 25.11.2016, #: Stavba, By Jarcik

Jak jsou pneumatiky kulaté, tvoří pěkné klíny :). Až tak pěkné, že je radost zahazovat je hlínou. Trvá to totiž neskutečně dlouho.

Startovní pozice byla vesměs na nultém hliněném bodu, jen velmi zřídka byla první vrstva hliněné omítky naházená. Abych upřesnila pojmy:

  • nultý hliněný bod - prostě tam nic naházeného není
  • 1 vrstva hliněné omítky - pouze tak silná vrstva, u které nehrozí, že bude padat, víceméně tak 2 hliněné koule nahozené na sebe (pěkně se tam silou hodu rozprostřou, takže to zas tak silná vrstva z jednoho hodu není)

Složení hliněné omítky:

  1. spodní půda (ne hnědá ornice)
  2. sláma
  3. voda

Hlína

Jsme se zemělodí pod úrovní povrchu, takže máme vykopaný kus do země, materiál jsme tedy brali tento vykopaný. Na jednom konci vykopané plošiny je písčitá půda, na druhém konci je téměř čistý jíl. Mezitím se to různě prolíná. Na první vrstvy jsme brali hlínu vesměs smíchanou z kopání, půda s pískem i trochu jílem. Tento materiál jsme tvořili řidší, o to více zahuštěný slámou. Na konci nahazování jsme měli zrovna k dispozici hodně pískový materiál, takže jsme přidávali jíl až do pěkně lepivé struktury. Lepivost materiálu jsme museli hodně zkoušet. Navíc jsme měli k dispozici jíl sytě červený, takže se dala i odhadnout barva. Nicméně se nám i stalo, že naházená vrstva na spodním podkladu prostě nedržela a začala opadávat. Tudíž celý blok shodit dolů a znova. Nejlepší výsledek se jeví v koupelně, vrchní vrstva se zde dělala jako poslední, materiál byl více jílový a držel na podkladu perfektně.

Sláma

Slámu jsme použili tu, co jsme měli již na pozemku z jarního sázení keříčků. Do spodních vrstev jsme slámu jen mírně natrhali z balíků a přetrhali ručně. Hliněný materiál byl více řidší, takže sláma byla jako silné zahušťovadlo. Na vrchních pár centimetrů jsme sekyrkou sekali slámu na jemné kousky. Vrstva pak nebyla tak hrubá, již bylo potřeba jemnější struktury. Co se týče množství použité slámy, tak do spodních vrstev bylo použito poměrně velké množství. Na poslední vrchní vrstvy toho materiálu už nebylo tolik, jak byl ale jemný, tak byl více rozprostřen.

Voda

Asi není co dodat. Množství dle oka. Poměr jednotlivých materiálů jsme neměřili. Spíše to bylo tak, jak to drželo, jak se materiál lepil na ruce i podklad a podobně.


Do pneumatik jsme pro lepší zadržení omítky natloukli hřebíky (+/- 12 hřebíků do jednoho klínu). V nouzovém případě, kdy by se omítka chtěla vytrhnout, hřebíky by jí zastavily.

Finále omítky v koupelně bylo trochu jiné než postup popisovaný u hlíny. Zkusily jsme proti praskání omítky využít rákos. Na zeď do pneumatik jsme natloukli stébla rákosí. Nebylo moc nahuštěné, jen aby tam nějaké bylo. Až na tento rákos jsme nahazovali, ještě k tomu jílovitější materiál. Výsledek byla jednak pěkná barva, zadruhé méně popraskaná zeď. Rákos jsme re-použili z již nepoužité role pro domácí využití.

Po postupném usychání začala hliněná omítka praskat. Nejprve jsme se praskliny snažili na ještě měkké hlíně zamačkávat, ale pro prsty to bylo docela náročné. Ve finále to ani moc nepomohlo, protože se po zamačkání a dalším seschnutí praskliny opět vytvořili.

Kulaté rohy u vstupních dveří budou určitě vystaveny nárazům. Vyztužili jsme tedy zeď jutou jakožto přírodním materiálem a zatáhli jsme celou plochu rozmáčeným modrým jílem. Povrch těchto kulatých rohů je po takovém zásahu skvěle pevný a na povrchu nepopraskaný.

Zkoušeli jsme také metody, jakým zatáhneme vzniklé praskliny. Skvělé bylo "zamalovávat" plochy hustou tekutinou rozpuštěného jílu s vodou. Mělo to i tu výhodu, že jsme začali vymalovávat a místa, kde byla omítka až moc písková, se nedrolila. Tato metoda vyžadovala na praskliny více nátěrů. Dalším způsobem bylo nanášení hustého jílu plochým hladítkem. Nanesli jsme tak tenkou vrstvu, která se moc nespojila s podkladem. Nanášením štětcem se jíl do podkladu nasákl daleko lépe. Nakonec jsme celý obvod zdí natřeli rozpuštěným jílem, aby se písek z omítky nedrolil a praskliny budeme zaplňovat tužším jílem.

Finální vrstvu omítky, to je štuk a následně barva,  budeme dělat v budoucnu na bydlení.

Od pneumatik je na omítkách od 1cm(vyjímečně) do 4cm, v průměru tak 3cm. Zeď byla trochu křivá, takže se musela srovnat. Nicméně od těch klínů je vrstva takových 40cm. To je vrstvička hlíny na baráku..

V souvislosti s tímto článkem souvisejí následující videa:

Hliněná podlaha

Dne: 17.11.2016, #: Stavba, By Jarcik

Když jsme začali stavět, podlahu v zemělodi jsme nijak neřešili. Pod zdma byla izolace, která pak měla přijít i pod všechny podlahy, ale zatím jsme nechali jen čistou zem. Když jsme se k pokládání izolace ve vnitřku domečku dostali, narazili jsme trochu a problém. Jelikož jsme dávali úplně naspod ipu proti vodě, museli jsme ji nějak navait. Koukala ale pouze velmi malá část, na kterou jsme mohli navázat a pod zdmi byl vidět polystyren, který se uměl pěkne roztavit, obalili jsme tento vyčuhující kus polystyrenu blátem, které jsme po svaření ipy opět odendali.

Ok, svařování ipy - veliká legrace. Jelikož ta pod penumatikama tam už nějaký čas ležela, byla celá od hlíny a i když jsme se ji snažili vyčistit, nešlo to skvěle, takže nahřátí takového materiálu se nedařilo zrovna dobře. Dalším oříškem bylo zalátovávání mini mezer, které tam prostě zůstaly nakonec. A to celé ještě umocnilo zrovna nestoprocentní fungování hořáku, kterým jsme nahřívali. Jednotlivé spáry jsme zamazali gumoasfaltem - kdyby náhodou něco.

Na spodní izolaci pak přišel ještě podlahový polystyre. Abychom ho moc nezničili, tak na něj přišla menší vrstva bláta, asi tak 5cm. Pokaždé jsme brali hlínu z jiných částí, takže od toho se pěkně odráží i odlišná barva a složení na jendotlivých kusech podlahy. S podlahou jsme začali stavět i podstavec na raketová kamna. Měli jsme viz dát i podlahové topení, to pod kamna nepotřebujeme, proto postup s kamnama již nyní.

Podlahové topení má centrálu v koupelně, ve finále všechny trubky tu začínají i končí. Nicméně jsme začali tím způsobem, že trubky končili v chodbě ve skleníku a to kvůli tomu, že jsme ještě přesně nevěděli, jak to bude udělané - nicméně takto končily asi jen 2 místnosti, ostatní byly již přímo napojené v koupelně. Na podlahové topení jsme použily trubky pex-al-pex (plast-hliník-plast). Ohýbat se trubky daly, nicméně narovnávat je bylo opravdu o nervy. Skládali jsme z nich smyčky odzadu dopředu. Aby trubky držely trochu na zemi a už se nehýbaly, hned jsme na ně nandali trochu bláta, po dodělání celé místrnosti pak pokryly blátem z jemné hlíny celý povrch trubek. Po uschnutí (nebo aspoň ztvrdnutí většinou do druhého dne) jsme pak naváželi bahno ve vrstvě tak 15cm.

Takže celý povrch od země jsme s podlahou zvedli +/- o 20cm, pak navrch přijde ještě dlažba (pravděpodobně všude bude štípaný kámen), ale to zatím nespěchá.

izoalce - ipa a polystyren s blátem
Izoalce - ipa a polystyren s první vrstvou bláta
Na podlahu jsme dávali různé druhy hlíny
Do podlahy jsme dávali různé druhy hlíny
Základ na raketová kamna
Základ na raketová kamna
První položení podlahového topení
První položení podlahového topení
Zakrytí podlahových trubek blátem
Zakrytí podlahových trubek blátem
Vrstva bláta jako podlahy
Vrstva bláta jako podlahy
Hliněná podlaha v zemělodi
Hliněná podlaha v předsíni

Další