Občas mám pocit, že se pod offgrid bydlením myslí, že je dům nezávislý pouze na elektřině. V našem případě to tak není. Máme plně ostrovní systém, nevedou k nám žádné dráty ani trubky ze systému. Pouze bezdrátové spojení a silnice, trajektem k nám na ostrov nemusíte.
Ráda bych uvedla, že tyto řádky nemají udávat dogma, jak to má vypadat a je spousta věcí, které se dají vylepšit a v budoucnu u nás vylepšeny budou. Je to pouze sdílení zkušeností s ostatními lidmi, které se o danou problematiku zajímají.
Na konci roku 2019 jsem již napsala jeden článek o offgrid bydlení. Tento je rozšiřující, po dalším roce a třičtvrtě a mohou se v něm objevit již jednou napsané informace.
Co nás vedlo k ostrovnímu bydlení
Spousta věcí :). Soběstačnost, nezávislost, alespoň částečné odstoupení od systému,...
Bydlíme na samotě 1.5km od vesnice, ke které spadáme. Nevedou k nám žádné dráty ani trubky. Přívod by stál hodně peněz a investice do nádrží a elektrárny byla daleko výhodnější. Na samotě je krásně. Žádní sousedé, žádné rušení klidu, žádné sekačky :). Je tu samozřejmě i pár nevýhod, ale pro nás výhody určitě převyšují.
Šli jsme do toho s tím, že se uskromníme. Největší skromnost nastala v době sprchování a to kvůli spotřebě vody. Topení v raketových kamnech nás velmi rozmazlilo v podobě velké nahřívací plochy a atmosféry, která ze sálavých kamen jde. Co se týče množství elektrických spotřebičů, tam jsme se absolutně neuskromnili, naopak mamé daleko více spotřebičů než kdy dříve (a všechny je plně využíváme, není to jen rozmar nakupování), jediné omezení nastává až v období bez energie.
Vlivy počasí a offgrid bydlení
Když jste závislí na přírodních podmínkách, tak je začnete sledovat. Ráno vstanete a svítí sluníčko, řeknete si, že vyperete plný koš prádla oblečení, budete řezat a brousit dřevo na novou skříň a také bude k jídlu něco energeticky náročného.
Prší? Tak nesmutníte, ale radujete se, že se plní nádrže a zase bude zásoba vody! (Pokud vám již předchozí večer nádrže nepřetékaly, protože v tom okamžiku už to jaksi nemá to kouzlo.)
Na začátku je to sice těžké a hlavně to není automatické, ale časem si vytvoříte svoje návyky pozorování a využívání vlivů počasí, které vám ten ostrovní život usnadní a zpříjemní.
Voda
Zásoba vody
V procesu plánování jsme měli velké obavy o dostatek vody. Marcel situaci propočítával, vytvořil tabulku na stavy vody několik let dozadu v naší oblasti a z dat, které nasbíral, vyčetl potřebné věci, aby mohl určit, jak velká nádrž nám bude stačit. Nakonec jsme skončili se 7,5m3 nádrží, která má certifikaci na pitnou vodu. Nádrž jsme začali využívat na začátku roku 2019 a ještě jsme ji ani jednou nevyčerpali do dna. Plníme ji ze střechy 150m2. Jako zálohu jsme vedle této certifikované nádrže dali do země ještě jednu další nádrž (již bez certifikace). Ta má 7m3 a plní se z přepadové vody z první nádrže. To byla voda do domu.
Užitková voda na venkovní využití je skladována v podzemní betonové nádrži o 14m3.
Poslední roky je vlastně stále hodně vody, nádrže nám dost přetékají, takže nouze opravdu není.
Používání vody
S vodou se snažíme šetřit. Ve sprše máme mačkací čudlík na nastavený čas, po který sprcha běží a většinou sprchu spínáme max. 3x. Pračka, mytí nádobí a voda v umyvadle jsou samozřejmostí. Splachovací toaletu nemáme, kdybychom měli, tak určitě používáme šedou vodu. Odpadní voda jde do samostatné nádrže a odtamtud zaléváme rostliny v záhonech před domem.
Teplá voda
Přes léto se voda v bojleru nahřívá přes elektriku. Část raketových kamen je obtočená trubkou, ve které proudí voda přes čerpadlo a nahřívá vodu v bojleru v přechodném období a zimě, když topíme. Zvláštním úkazem je pračka. Do ní totiž mimo léto pouštíme teplou vodu, abychom ušetřili energii v baterkách. Do pračky je speciální přívod s regulací teploty vody.
Topení
K vytápění domu v přechodném a zimním období využíváme slunce a dřevo.
Jižní stěna domu je prosklená a když v zimě zasvítí slunce, hned se dům prohřeje. To je vlastně celé. Stane se pak, že v lednu je venku pod nulou a doma 26 stupňů, takže větráme co to jde :D.
Nicméně těch slunečních dní je opravdu málo, aby se takto vytápěl celý dům celou zimu. Proto primárně vytápíme raketovýma kamnama. Zatopíme vždy jednou denně večer 2-3 velká polena, která hoří tak 1,5h. Vyjímečně zatopíme 2x denně a to když opravdu hodně mrzne (stalo se za celou dobu jen párkrát) a nebo má přijet návštěva, která má vyšší teplotní nároky. My udržujeme teplotu 20-21 stupňů. Topení je pro nás také důležté kvůli teplé vodě, jak jsem již zmňovala. Proto je také začátek topné sezóny závislý na stavu nahřívání teplé vody z elektriky, ne jen na potřebě topit.
V roce 2019 jsme začali topit v listopadu s tím, že jsme v řijnu zatopili jednou. V roce 2020 jsme začali topit již v říjnu bez přestávky. V roce 2021 jsme v říjnu zatopili párkrát (spíš v 1. polovině měsíce) a pravděpodobně v listopadu již budeme topit naplno.
Pokud se chcete podívat, jak naše rakeťáky vypadají, mrkněte na článek o raketových kamnech.
Elektřina
To je pravděpodobně nejpalčivější téma, jaké se hned řeší, ale dle mého názoru, by hlavní otázkou měla být voda. První proudění kabelama se u nás objevilo 1.12.2019. Od té doby jsme se dost posunuli kupředu jak základnou spotřebičů, které aktivně využíváme, tak zkušenostma, jak vlastně s tou energií zacházet.
Stavba systém
Náš systém se skládá z 16 panelů, dvou baterek a střídače na 4kW. V budoucnu budeme měnit střídač za větší, aby bylo možné spustit více náročných spotřebičů najednou. Proč? Protože když doma jedou dva velké spotřebiče, tak se musí jeden vypnout, aby Marcel mohl řezat na pile. Protože by odpadlo informování zbytku domácnosti, že se zapíná další velký spotřebič. Když se zapne pračka, která spustí ohřívání vody, do toho si ještě připustí vodu (čerpadlo) a do toho se sám zapne bojler, elektrárna už pípá, že má dost.
Co je to ten velký spotčebič? Ohřev vody, trouba, gril, čerpadlo (i když jede jen půl minutyt), pila, ...
Jak přežíváme s energií přes období temna
Období temna je období bez dostatku sluneční energie. Pomalu nastupuje klidně i v září (2021) nebo až v říjnu (2020) a nejvíce graduje v listopadu a prosinci. Samozřejmě se to každý rok liší a je na uživatelích systému, aby sledovali a hlídali si situaci.
V roce 2020 nastalo období temna již v říjnu a to v plné míře. V roce 2021 jsme už v září měli problémy s nedostatkem energie, už jsem se bála, že se to nezlepší, protože ani na začátku října byla situace pochmurná. Cca od třetiny října je ale velmi slunečno a můžeme si vyskakovat.
A jak se tedy omezujeme? V první řadě vypneme bojler, nepoužíváme troubu, gril, pily a další takto náročné spotřebiče. Zůstává nám varná konvice, notebooky, světla a v lepších časech i indukční dvouplotýnka.
Pak jsou tu takové věci jako umixování smoothie. Mixér je sce náročný, ale jede půl minuty. Uvaření ovesné kaše je sice na indukční plotýnce, ale je zapnutá maximálně 3 minuty. Při 30% stavu baterek si mixér nezapnu, ale při 60% ano. Záleží na dané situaci a jak máte vyzkoumané fungování.
Jak zacházet se spotřebou
U jednotlivých spotřebičů už odhadneme, kolik spotřebují. Například varná konvice sebere 2-3% energie z baterek. To hodně pomáhá s prací se spotřebou energie. Tady se člověk dostává do bodu, kdy nejde jen bezmyšlenkovitě strčit kabel do zásuvky a zapnout, jako třeba v bytě v paneláku. Na začátku používání systému jsme si psali dost věcí na papír a do tabulek, kolik jaký spotřebič vezme energie, za jak dlouho (třeba trouba), na jaké programy je to nejvýhodnější - třeba pračka, včetně spotřeby vody.
Do pračky máme zavedenou teplou vodu z bojleru, takže stačí otočit kohoutkem a místo toho, aby si pračka vzala velkou část energie, spotřeba se omezí jen na točení bubnu pračky a čerpadlo. To se může hodit hlavně tehdy, pokud máte malé děti, které nosí látkové pleny a každý druhé den potřebujete aspoň hodinový program na 60 stupňů. Nicméně toto období naštěstí netrvá věčně :).
Jaké spotřebiče jsou stále zapnuté
- Lednice - máme malou A+++ lednici
- Mrazák - ten jsme pořídili až později. Když tu byl svoje první přechodné období (podzim), kompletně jsme ho vypnuli. Zapli jsme ho až na jaře, když bylo dostatek energie. Další zimu jsme zkusili nechat mrazák zapnutý s tím, že ho kdyžtak vypneme, když bude potřeba. Několikrát se stalo, že jsme ho musel vypnout třeba na noc, maximálně 24h. Ale fungovalo to. Letošní zimu zkusíme v tomto režimu jet také.
- Čerpadlo - máme dvě. Jedno čerpá vodu z nádrže do domu. Druhé čerpá odpodní vodu z nárže ven na zahradu. Obě jsou stále zapojená.
- Světla - ta neomezujeme, téměř nic nespotřebují.
- Malou elektroniku - mobily a počítače toho také spotřebují málo, takže je neomezujeme. Na noc je ale vypínáme ze zásuvky stejně jako wifi.
Samotný systém elektrárny také něco spotřebuje.
Záloha
Je potřeba mít zálohu? Pokud jste správní zálesácí, tak asi ne. Pro běžný nerušený provoz je to ale dobrá volba.
- Voda - jako zálohu vody je dobré mít záložní nádrž(e) na vodu.
- Vaření - naše záloha na vaření je plynový vařič. Loňskou temnou sezónu jsme spotřebovali jednu velkou 10kg bombu plynu. Letos budeme využívat taktéž.
- Elektrika - v záloze máme benzínovou centrálu. Loňskou sezónu jsme spotřebovali 3l benzínu. Využili jsme na dobytí baterek, když měly velmi nízký stav, dále praní prádla, které potřebovalo 60stupnu a na velké vaření, když tu byla návštěva.
Úskalí
Voda je u nás v pohodě, topení je u nás úplně v pohodě. V našem bydlení jedinou nepříjemnost vidíme v hlídání spotřebičů, které běží najednou a v nedostatku energie přes období temna. Těmto problémům by se dalo předejít větší finanční investicí do systému. Ze zkušeností se člověk učí, takže elektrárnu určitě rozšíříme.
Dalším úskalím může být životní styl. Pokud někdo má rád naložení se do plné vany horké vody každý den, naše 7,5m3 velká nádrž by mu asi přes obdoí sucha moc nevydržela. Když člověk ráno odjede z domu do práce a vrátí se večer a teprve začne řešit všechny potřebné věci v dílně a doma, co se týče spotřebičů, nemusí to být úplně ideální. Nebo když na podzim ráno po dlouhé době vysvitne slunce na obloze bez mraků a je plný koš prádla, ale počasí svádí k výletu, co si vybrat - výletování nebo využití sluneční energie na praní?
Zhodnocení celé naší situace by bylo následující. Je super být osvobozen od sytému, alespoň z části bydlení. V našem případě je pro nás velké plus bydlení na samotě. Naučili jsme se žít více v souladu s ročním obdobím a venkovním podmínky. Přiblížili jsme se více přírodě a jejímu fungování a na vlastní kůži jsme si zažili, že ne vše je samozřejmostí a že se musíme v lecčem uskromnit. Posunulo nás to dál a dalo nový směr do budoucna.