Rok (ne)bydlení offgrid

Dne: 17.12.2019, #: Informace, By Jarcik

Je to již rok a půl, co jsme se přestěhovali do nedostavěné zemělodě. Bez vody, bez elektřiny. Tak, bylo léto, člověk se osprchuje na zahradě venkovní dešťovkou. Mobil jsme si dobíjeli na chatě. Vše bylo velmi sluníčkovské, dali jsme si jasný cíl: koupelna do listopadu (zde prosím pozor, důležtý poznatek - nebylo řečeno jakého roku...), panovalo veliké nadšení, že již bydlíme, no a léto se pomalými kroky posouvalo. Najednou zde byl konec léta.

Po koupelně ani památky, solární panely se dmuly pýchou na pozemku bez jediného kabelu do baráčku a myší invaze nabírala na síle.

Konev na sprchování jsme střídali s nedalekým rybníkem, kam jsme přestali jezdit v listopadu. Postupně jsme opět začali využívat služeb koupelny na chatě. S tím jsme skončili až bylo zase následujícího roku dostatečně teplo na již zmiňovanou konev a rybník.

V prosinci jsme si poprvé v zemělodi rozsvítili žárovkou. Byla to taková oslava, že jsme se na rozsvícenou žárovku dokázali dívat téměř celý večer. Druhý den ještě trochu nadšení no a po týdnu už to byla úplně běžná záležitost. Jediná nevýhoda byla zapojení noteboků, neboť člověk pak prostě nešel spát v těch 10h večer jako bez elektřiny. Postupně byla řada světel rozšířena i do dalších místností a elektrické spotřebiče byly nanoseny k používání. Nyní po roce užívání elektrické energie ze sluníčka jsme se rozšoupli i o mrazák na léto, elektrickou troubu na léto a jakousi odklápěcí troubu na pizzu (skvělý vynález, ale na hranolky nedoporučujeme). V listopadu rapidně ubylo sluníčka a množství používaných elektrických spotřebičů klesl na nutné minimum, abychom nebyli moc rozmazlení. Případně bez energie.

Pocitově je takovéto užívání sluníčka opravdu príma. V létě jsem vyráběla marmeládu z meruněk z vedlejší vesnice, vařenou za slunce na slunci a z repoužitých sklenic. Low waste - přecijen pro ty kila meruněk jsem si dojela.

Topení byla jedna z nejkrásnějších věcí na minulé i letošní zimě. Probíhalo ještě nějaké vylaďování topení v raketových kamnech, ale jakmile jsme najeli na topení třema obříma polínkama břízy, nemělo to chybu. Věčné válení se na nahřívací ploše stojí za to. Nejlépe se na nich měl náš nový rodinný přírůstek, který na kamnech spal a užíval si římské lázně - vanička se mu při koupání nahřívala zespoda. Takže využití raketových kamen nezná hranic - hraní, spaní, koupání, prostor na společenské hry, učení, odpočinek i jídlo. Ale pozor, když přijede návštěva, raději si zajistěte své místo předem, jinak vás tam nepustí.

Vesměs bych bydlení offgrid hodnotila pozitivně. Člověk se sice omezí sem na slunce, tam na množství vody, ale nastane jakési uvědomění, že vše není automatické, že je potřeba hlídat déšť, jestli se můžu sprchovat déle. Je potřeba hlídat slunce, jestli tu pračku dnes zapnu nebo ne. V listopadu jsme třeba skoro nevařili, protože nebylo na čem. Je potřeba zatopit ne jen pro teplo, ale pro ohřev teplé vody na koupání. Je tedy potřeba nebrat vše automaticky. Doporučuji všem :) 


Stavební povolení na zeměloď

Dne: 22.3.2015, #: Informace, By Macik

V první řadě musím zmínit, že jednání s každým úřadem či úředníkem je velice individuální. Někteří úředníci povolí věci, které nedovoluje ani zákon a s jinými se budete hádat i o to na co máte ze zákona nárok.

Jak to máme my? Máme povolení na zeměloď. Abych byl přesný, máme územní rozhodnutí, že můžeme stavět. (územní rozhodnutí je co se týče zpracování projektu mnohem jednodušší, ale lze ho aplikovat jen u některých staveb a navíc je problém ho prodloužit, když to za ty dva roky nestihnete) Máme povolenou zemědělskou stavbu – skleník, postavenou z tvárnic s nepálenou hlínou (žádný přesnější popis mě nenapadl, když jsem nechtěl zmínit pneumatiky).

Obecně u zemělodí je jediný rozdíl proti jiným alternativním domům a to je použití pneumatik. Pneumatiky zatím nemají žádný certifikát (v ČR) použití jako stavební materiál. Tudíž neznám úředníka, který by jejich použití přímo povolil.

Se stavbou alternativních domů je spojeno více problémů. Alternativním domem myslím všechny neobvyklé domy, se kterými se může úředník setkat. Prakticky není možné postavit rodinný dům, který nebude připojený na inženýrské sítě. Rodinný dům lze také stavět jen na stavebních parcelách dle územního plánu dané obce. (povolení na rodinný dům je také nejsložitější a vyžaduje i další jinak ne zcela nutné investice, např. pokud stojí dál od hranice pozemku, musí k němu vést 2,5m široká zpevněná cesta, atd.)

Další možností je rekreační objekt. Tam již není vyžadováno připojení na inženýrské sítě (pokud je v obci kanalizace budou se vás pravděpodobně snažit připojit). Stále je třeba mít projekt na stavební povolení. A je třeba stavět v souladu s územním plánem (občas lze přesvědčit úřad, že vám povolí malou chatičku na zahradě i mimo územní plán).

Pokud chcete mít trvalé bydliště v daném objektu, bude asi potřeba jeden ze dvou výše uvedených.

My jsme šli cestou zemědělské stavby, protože stavíme na orné půdě. U nás v obci existuje územní plán, který zabírá pouze obec a ne pozemky okolo. Proto jsme pro úředníky byli na parcele bez územního plánu, tedy zemědělské stavby jsou automaticky povoleny. (do 300m2 a 7m výšky) Zemědělské stavby se dají často postavit i mimo existující územní plán. Zemědělské stavby mohou mít i obytné prostory do třetiny plochy objektu, ale pak už opět nestačí jen územní rozhodnutí.

Co obnáší územní rozhodnutí? Projekt (který snad ani nemusí mít razítko), souhlasy sousedů, souhlas obce, souhlas úřadu životního prostředí a poté schválení stavebním úřadem.

Co obnáší stavební povolení / stavební oznámení? (oznámení je pro RD do 150m2 plochy) Stavební projekt se vším co k tomu patří, požární zprávu, energetický štítek, dle lokality měření radonu, souhlasy připojení od firem provozujících inženýrské sítě + vše z předešlého případu. Při stavbě rekreačního objektu některé z uvedených věcí mohou vypadnout.

Pokud mám uvedené nějaké nepřesnosti tak se předem omlouvám. Určitě neznám všechny zákony a výjimky z nich, ale už pár let se pohybuji v oboru výstavby rodinných domů. Ještě jednou však upozorňuji na to, že na každém úřadě můžou chtít něco jiného.

Oplocení pozemku

Dne: 7.12.2014, #: Informace, By Jarcik

Konečně jsme se dostali k vysněnému začátku práce na naší Earthshipě! Objednali a dovezli jsme od Plzně 150 smrkových kůlů. Sice si pár dní počkaly, než jsme je začali zpracovávat, ale po vyměření pozemku se začalo tvrdě pracovat. Na díry na kůly jsme pořídili ruční vrták, což se podle hlavního vedení později potvrdilo jako velmi dobrý nápad vzhledem k vlastnostem zdejší půdy. Po třech dnech je polovina práce hotova, což jsme ani nepředpokládali :-).

Zajímavou věcí je, že se na pozemku nachází velké množství vody a v příkopu u silnice jsme objevili odvodňovací šachtu, ze které stále teklo menší množství vody. Marcel začal přehodnocovat postavení Earthshipy na nejvyšším bodě pozemku. Výhodou by prý byl dobrý výhled na okolí. Nicméně, až napadne velké množství sněhu, člověk si rozmyslí se brodit těch 150 metrů k silnici.

Co je ale vtipná věc na tom všem - pozemek byl vyměřen do zatáčky :-D.

Níže přikládám odkaz na album fotek z oplocování:

 

Jecinak Earthship - fotky z oplocování pozemku

 

Kůly na plot
Kůly na plot

Změny

Dne: 31.1.2014, #: Informace, By Macik

Po prostudování mnoha článků, názoru lidí a zkušeností ze zemělodí v Evropě i ve světě jsem přistoupil ke změnám v projektu. Podnebí v Evropě je velice odlišné od toho v Americe, kde zemělodě vznikly. U nás máme mnohem méně slunečných dní než v Americe. V Americe jich je každý rok přes 200, zatímco u nás jsou i roky kdy není slunečných dní víc než 100. Z toho důvodu budeme daleko více závislí i na jiném vytápění než jen přímý sluneční zisk. Z toho důvodu bude pod celou podlahou obytných ploch umístěno podlahové vytápění.

Další věcí je, že v Americe používají samotné teplo země na stabilizaci vnitřní teploty zemělodí. Teplota země se dá odhadnout podle průměrné roční teploty vzduchu + množství získané energie ze slunce. V Americe počítají s teplotou 14-15stupňů, zatímco u nás je to 7-8stupňů. Z toho plyne, že my určitě teplo země využívat nemůžeme, tím pádem bude důkladně odizolovaná celá zeměloď od okolí. Pod podlahou bude 10cm izolace a bude přerušen tepelný most, který vzniká na pneumatikové zdi. (na obrázku žlutě) A také bude část vnitřní příčky mezi skleníkem a obytným prostorem postavena z pneumatik. Které budou sloužit jako akumulátor tepla ze slunce.

Také u nás je daleko větší vlhkost než v Americe. To se projeví hlavně v zimě, kdy může vlhkost kondenzovat a poškozovat konstrukci. Abych omezil tento problém, zkusím alespoň do jedné z trubek na přívod vzduchu zabudovat nějaké vytápění (předehřátí pomocí kamen), které nám dovolí toto větrání nezavírat na zimu a nechat dovnitř proudit čerstvý předehřátý vzduch. Toto je zatím jen nápad, který je potřeba dotáhnout dokonce.

Změny na naší Earthship
Změny na naší Earthship
Změny na naší Earthship
Změny na naší Earthship

Zásobování vodou

Dne: 31.1.2014, #: Informace, By Macik

Zabýval jsem se způsobem zásobení vodou. V zemělodi se používá pouze dešťová voda. Napsal jsem proto tabulky v excelu, které dokážou spočítat zásoby vody. Po zadání několika málo parametrů to spočte, jestli s vodou vystačíme nebo ne. V budoucnu umístíme na stánky webovou aplikaci, kde se to bude dát jednoduše vyzkoušet. Tabulka je od roku 2000 protože si myslím, že 14 let stačí na určení dlouhodobé stability.

Tabulka je také určena pro ústecký kraj, i když budeme bydlet na rozmezí ústeckého a středočeského kraje. Ale pro orientaci to stačí. Teď k výsledkům: pro tři osoby, předpokládanou plochu střechy 150m čtverečních a předpokládanou velikost nádrží 30m krychlových nám vychází průměrná spotřeba vody na osobu a den maximálně 77l. Ale to pltí pouze kvůli extrémně suchému roku 2004, jinak by to bylo 81l.

Samozřejmě že v praxi budeme svou spotřebu přizpůsobovat aktuálním zásobám vody. Také mnoho měsíců nám budou podle tabulek nádrže přetékat, z toho vyplývá, že bude muset být kvalitně udělaný přepad a odtok zbytečné vody od zemělodi.

Je reálné žít se spotřebou 80l na osobu a den? Podle toho co jsem našel, tak v roce 1965 byla spotřeba 300l na osobu a den, v roce 1990 to bylo 170l a v roce 2010 jen 120l. Jak je vidět spotřeba vody neustále klesá, i když nijak na tom nikdo neušetří, neboť žádná jiná surovina se nezdražuje tak rychle. Nyní, když žijeme v garsonce tak máme spotřebu 90l na osobu a den. To už se blíží požadované hodnotě. V zemělodi je ještě jedna výhoda, která pomůže s výraznou úsporou vody a to je: že na splachování WC se používá šedá voda. Neboli voda recyklovaná ze sprchy. Když je dnešní WC úsporné, každý prosplachuje 30l vody denně.

Když těchto třicet litrů odečtu jsem na spotřebě 60l na osobu a den, tím pádem by nám to mělo v pohodě stačit. A také určitě nebudeme plýtvat vodu: na zalévaní zahrady, napouštění bazénu a podobné. To budeme řešit permakulturními vychytávkami na zahradě.

Zde je soubor s tabulkou na přibližný přehled vody. srazky.xlsx


Další