Je to již rok a půl, co jsme se přestěhovali do nedostavěné zemělodě. Bez vody, bez elektřiny. Tak, bylo léto, člověk se osprchuje na zahradě venkovní dešťovkou. Mobil jsme si dobíjeli na chatě. Vše bylo velmi sluníčkovské, dali jsme si jasný cíl: koupelna do listopadu (zde prosím pozor, důležtý poznatek - nebylo řečeno jakého roku...), panovalo veliké nadšení, že již bydlíme, no a léto se pomalými kroky posouvalo. Najednou zde byl konec léta.
Po koupelně ani památky, solární panely se dmuly pýchou na pozemku bez jediného kabelu do baráčku a myší invaze nabírala na síle.
Konev na sprchování jsme střídali s nedalekým rybníkem, kam jsme přestali jezdit v listopadu. Postupně jsme opět začali využívat služeb koupelny na chatě. S tím jsme skončili až bylo zase následujícího roku dostatečně teplo na již zmiňovanou konev a rybník.
V prosinci jsme si poprvé v zemělodi rozsvítili žárovkou. Byla to taková oslava, že jsme se na rozsvícenou žárovku dokázali dívat téměř celý večer. Druhý den ještě trochu nadšení no a po týdnu už to byla úplně běžná záležitost. Jediná nevýhoda byla zapojení noteboků, neboť člověk pak prostě nešel spát v těch 10h večer jako bez elektřiny. Postupně byla řada světel rozšířena i do dalších místností a elektrické spotřebiče byly nanoseny k používání. Nyní po roce užívání elektrické energie ze sluníčka jsme se rozšoupli i o mrazák na léto, elektrickou troubu na léto a jakousi odklápěcí troubu na pizzu (skvělý vynález, ale na hranolky nedoporučujeme). V listopadu rapidně ubylo sluníčka a množství používaných elektrických spotřebičů klesl na nutné minimum, abychom nebyli moc rozmazlení. Případně bez energie.
Pocitově je takovéto užívání sluníčka opravdu príma. V létě jsem vyráběla marmeládu z meruněk z vedlejší vesnice, vařenou za slunce na slunci a z repoužitých sklenic. Low waste - přecijen pro ty kila meruněk jsem si dojela.
Topení byla jedna z nejkrásnějších věcí na minulé i letošní zimě. Probíhalo ještě nějaké vylaďování topení v raketových kamnech, ale jakmile jsme najeli na topení třema obříma polínkama břízy, nemělo to chybu. Věčné válení se na nahřívací ploše stojí za to. Nejlépe se na nich měl náš nový rodinný přírůstek, který na kamnech spal a užíval si římské lázně - vanička se mu při koupání nahřívala zespoda. Takže využití raketových kamen nezná hranic - hraní, spaní, koupání, prostor na společenské hry, učení, odpočinek i jídlo. Ale pozor, když přijede návštěva, raději si zajistěte své místo předem, jinak vás tam nepustí.
Vesměs bych bydlení offgrid hodnotila pozitivně. Člověk se sice omezí sem na slunce, tam na množství vody, ale nastane jakési uvědomění, že vše není automatické, že je potřeba hlídat déšť, jestli se můžu sprchovat déle. Je potřeba hlídat slunce, jestli tu pračku dnes zapnu nebo ne. V listopadu jsme třeba skoro nevařili, protože nebylo na čem. Je potřeba zatopit ne jen pro teplo, ale pro ohřev teplé vody na koupání. Je tedy potřeba nebrat vše automaticky. Doporučuji všem :)